Já a rovnátka

Zdravím vás,

a rovnou se omlouvám, pokud vás tenhle typ článků nezajímá a těším se u dalšího postu.

Dnes se totiž budu věnovat mému rozhodnutí nechat si těsně před třicítkou nasadit rovnátka. Docela mě povzbudilo vědomí, že dneska už má rovnátka v pozdějším věku kde kdo a navíc fakt, že se za svůj úsměv stydím už docela dlouho.


Rovnátka nosím od sedmi let. Bohužel jsem měla dva zubaře, kteří nebyli ve své práci odborníci a poměrně dost věcí zanedbali. Pevná rovnátka jsem měla poprvé v 16 letech, ale za 10 let se většina zubů vrátila do původní polohy. Cca před rokem jsem si ale řekla dost a objednala se na svoji první prohlídku na kliniku Sorriso. Původní záměr byl přemluvit doktora ke keramické dostavbě, ale přesvědčil mě, že dokáže můj problém trvanlivě vyřešit i přesto, že mám hodně odhalené krčky.

Na nasazení jsem šla v únoru loňského roku s tím, že léčba potrvá cca rok a půl. Pokud tedy počítáte, jsem s léčbou téměř u konce. Rozhodla jsem se na horní patro dát keramické zámky a na spodní klasické kovové, které jsem dostala cca dva měsíce po nasazení horních. Nemusela jsem na žádné trhání ani jsem nemusela nosit rozšiřovač čelisti. Tady můžete vidět, jak moje zuby vypadaly na začátku. Jen prosím omluvte ty zažloutlé gumičky.


Nebudu vám lhát, po nasazení zuby prostě bolí a jakákoliv činnost včetně jídla a čištění zubů je prostě nepříjemná. K tomu různé oděrky a otlačeniny. Rovnátka jsou přeci jen v puse cizí element a tak trvá, než se s nimi tělo srovná. Chvílemi jsem měla pocit, že chci rovnátka proste servat ze zubů, ale držela mě a pořád drží myšlenka, že výsledek prostě bude stát zato!

Zuby čistím klasicky dvakrát denně plus pokud mi něco opravdu nepříjemně uvízne mezi zuby. Nicméně pokud o rovnátkách uvažujete, připravte se na to, že vám ústní hygiena prostě zabere víc času a že si budete připadat jako královna mezizubních kartáčků.

V každém případě veškeré nepohodlí a bolest stojí zato, když se poprvé usmějete (třeba i s rovnátky) na fotce s otevřenou pusou a nemusíte se stydět. Já mám před sebou ještě asi 4 měsíce a hrozně se těším na výsledek. Pomyslně stříhám metr po každé kontrole. Takhle moje zuby vypadají teď, fotka je asi tři týdny stará. Jakmile bude  můj levý špičák ještě o pár milimetrů víc dole, půjdu na sundání.


Co se přístupu na klinice Sorriso týká, dám za ně ruku do ohně. Pan doktor Filipi je odborník na slovo vzatý a navíc je vždycky příjemný a vstřícný. Laborantky jsou taky moc šikovné a pana doktora poslouchají na slovo. Bohužel klinika je momentálně v obležení, takže pokud se i vy chcete objednat, počítejte, že vás zapíší na pořadník. Jsou prostě jedničky v Brně a myslím, že se to celkem rychle rozkřiklo.

Finančně to samozřejmě není žádný levný špás, když to vezmu kolem a kolem, tak jsem do rovnátek nacpala něco kolem 20 tisíc korun. Ale beru to jako investici do sebe, svého zdraví a sebevědomí. 

Děkuji vám z pozornost, jestli jste došli v článku až sem a pokud byste měli k rovnátkům další otázky, ráda vám odpovím na Facebooku.

Mějte se krásně!

Mohlo by se vám líbit

2 komentářů

  1. Také jsem měla rovnátka, nechala jsem si je nasadit v 16 letech, měla jsem vážně nehezký úsměv, nosila jsem je rok a čtvrt a teď miluji svůj úsměv :) výsledek určitě stojí za to, ten pocit, když ti je sundají :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za milý komentář. Taky se moc těším až mi je sundají a věřím, že to bude stát zato :)

      Vymazat

Děkuju za všecky komentáře. / Thanks for all your comments.

Flickr Images