Obyčejný blog

A že jsme tak v té rekapitulaci, ráda bych se ještě ohlédla za mým šatníkem z loňského roku. Outfity se mi moc nedařilo fotit a je fakt, že mi loni celkem scházela kreativita - zřejmě úměrně k náladě. Na druhou stranu jsem si v loňském roce koupila hodně věcí, které, pokud nějak extrémně neztloustnu, budu nosit dokud se nerozpadnou.

Květované šaty z Topshopu... Moje velká loňská láska, kterou jsem nosila opravdu celoročně. Jsou hrozně příjemné a ten krásný hravý vzor mi prosvětloval celou zimu.

Leden nebyl teplotně nic moc, tak jsem mohla dát dohromady trochu lehčí kabát s pánskou beranicí, kterou jsem dostala předloni od (přítele) Ježíška. K tomu hnědé džíny a sněhule a šup za dobrou kávičkou.

Bílá (jakože hedvábná) halenka je také loňským nováčkem z H&M. Nosila jsem ji celé léto a pod huňatý svetr do V i na podzim. Je perfektní. Dá se zastrčit do džín, do sukně do pasu, nebo ji nosím s páskem. Jako velké plus hodnotím i to, že se vůbec nemačká.

PS: Tímto ještě jednou děkuju holkám blogerkám za skvělý piknik v Lužánkách.

A hned jak se trošku oteplilo, přišla ke slovu tahle úžasná plisovaná sukně z Asosu. Na tu nedám prostě dopustit! Asos se vůbec v poslední době stal mým oblíbeným zahraničním obchodem hned vedle Topshopu.

 A pak už jen džíska forever! :D Ještě kratičce k šatům. Jsou z H&M za pár šupů a naprosto obyčejné bavlněné, ale parády se s nimi nadělá až až...

 Podzim a zima a huňaté svetry, to jde zkrátka ruku v ruce. Já jsem se trochu předzásobila (kde jinde než) v H&M.

Tak uvidíme, co po módní stránce přinese rok 2015.

A co Vaše loňské outfity? Co jste nosili nejvíc?

Když se ohlédnu za minulým rokem, bylo v něm spoustu hezkých, ale i hodně smutných momentů a v každém případě mě toho hodně naučil.

Asi bude lepší začít tím horším.

 Celého půl roku v práci mi přišlo, že žiju v nějakém špatném vtipu. Práce mě bavila, ale moje kolegyně byla absolutně nesnesitelná. Nakonec jsem v srpnu zjistila, že mi vrazila pořádnou dýku do zad, pomluvila mě po celé kanceláři a taky u naší šéfové, což vyvrcholilo tím, že mě z práce v září nakonec propustili. Poučila jsem se tak, že se nevyplácí všem důvěřovat, protože nakonec jste v tom stejně sami. Ať pracujete sebelíp a trávíte v práci x hodin času, nikdo to neocení. To se od vás prostě čeká. Asi jsem předtím všechno na světě viděla moc pozitivně a nenapadlo mě, že se k člověku dokáže otočit taky pěkně zády. Na druhou stranu se mi potom tak nějak zvláštně ulevilo a dneska už je všechno jenom lepší. Na 100% totiž taky platí, že v nouzi poznáte přátele.

 V tom stejném týdnu taky zemřela moje milovaná babička. Měla jsem ji hrozně ráda. Skvěle vařila a povídat se s ní dalo úplně o všem. Pořád mi hrozně chybí a myslím, že si už nikdy nezvyknu, že tu není.

A teď už se pojďme soustředit na to pěkné.

Koncem února jsme konečně dostali klíče od našeho nového bytu, kde už 3/4 roku spokojeně bydlíme. Malování byla pořádná fuška, zato na nákupech jsem se vyřádila. A stejně mi přijde, že to tu pořád není hotové. Zajímal by vás třeba nějaký příspěvek o našem bydlení?

A letos jsme s přítelem oslavili naše první Vánoce jen spolu a bylo to jedním slovem skvělé. Doufám jen, že rok 2015 bude ještě bohatší na to pěkné a pozitivní a že nechá rok 2014 daleko daleko za sebou.