Obyčejný blog

 věřím, že nesmírně úspěšnou blogerku Karolínu alias Plum Foolery všechny dobře znáte. Hanba mi, ale vzhledem k tomu, že se věnuje především kosmetice, já ji spíš jen tak registruju. Nicméně, když mi napsala kamarádka, která ji s velkým zaujetím sleduje, že bude Karolína pořádat blešák v jedné z brněnských kaváren, program na sobotní odpoledne byl jasný. V průběhu dne se k nám ještě přidaly další dvě kamarádky, takže se z toho nakonec vylouplo ryze dámské odpoledne. A já bych za ně tímto chtěla holkám moc poděkovat. :)

 Karolínin sortiment na blešáčku byl především ze zásob jejího e-shopu a jakmile se v kavárně objevily další slečny blogerky i neblogerky, nebylo Karolínin stáneček za dychtivými nákupčími ani vidět. Ceny byly více než příznivé. Karolína sama je moc sympatická slečna a jako správná hostitelka obešla každý stoleček, aby se s námi se všemi potkala. Já jsem nakonec ukořistila můj vytoužený blendící štětec a už se těším až ho vyzkouším.

A co vy? Účastníte se setkání s vašimi oblíbenými blogerkami?

Věřím, že všechny módní fanynky dobře ví, že Londýn patří mezi města módy. Vždyť Anglie je zemí značek jako Topshop, Miss Selfridge a Dorothy Perkins. Začínala tam Vivienne Westsood a Twiggy určovala v 60.letech módu zbytku světa.

 Já jsem ale z módy v Londýně byla celkem zklamaná. Nemluvím teď o obchodech, protože tam bych přítele stejně nedostala ani párem volů a myslím si, že to tak bylo lepší i pro moji peněženku. Řeč je spíš o tom, co jsem měla možnost vidět v ulicích. Viděla jsem několik opravdu hezky a vkusně oblečených dívek a dam, ale těch velmi nevkusně a vulgárně oblečených bylo bohužel víc. Navíc mám podezření, že ty hezky oblečené kolemjdoucí ani nebyly rodilé Angličanky, ale turistky.

 Na druhou stranu musím říct, že člověk mohl jít s oblečením do trochu nečekanějších kombinací a nikdo tam na něj nezíral jako na exota.

 Jako jediný suvenýr jsem si přivezla zářijové číslo In Sytlu UK, ale o tom zase třeba někdy jindy.

Teď se pojďme podívat na to, jak jsem s módou zápasila v Londýně já. Cílem bylo udělat si na každý den plán a s váhou kufru se vejít do 20 kil.

Na let to chtělo něco pohodlného, ale zase jsem nechtěla být za šmudlu v nějakých teplákovitých kalhotách a tak jsem zvolila džínové kraťasy, halenku,svetřík a pohodlné botky.

Alfa a Omega byla džínová bunda. Předpověď počasí hlásila teplo a slunečno a tak jsem si řekla, že když si přibalím pod bundu nějaké ty vrstvy, mělo by to stačit. První den bylo opravud krásně a já si to štrádovala po městě a dělala hovadinky v telefonní budce v obyčejných bavlněných černých šatech, bundě a ze začátku dne mě ještě hřála kašmírová šála. Boty jsem radši vzala zavřené, kdyby se přece jen to vrtkavé anglické počasí změnilo.

Na druhý den mě ale sluníčko přece jen přesvědčilo a tak jsem vyrazila v sandálích a mojí oblíbené skládané sukni.

A na cestu domů už zase jen pohodlně v pruhovaném svetru, bundě a s drckem na hlavě, který můj přítel nesnáší.

Do Londýna se samozřejmě dá dostat jak po souši (teda většinu cesty) tak letecky. Na všechny poslední dovolené jsme jeli autobusem, tak jsme se pro tentokrát rozhodli letět letadlem. Poměr 31 hodin busem ku 2 hodinám letadlem byl pro nás při rozhodování klíčový faktor. Letenky jsme vybírali účelově zpáteční a za co nejmenší cenu už v květnu na letuska.cz. Pravda, úplně nejlevnější nebyly, ale to se dalo čekat vzhledem k tomu, že jsme letěli low costem (který vás stáhne i o ten vzduch, co v letadle dýcháte) a termínu v turistické sezóně. Omlouvá nás snad jen fakt, že nejsme zkušení letečtí cestující. K letecké dopravě bych jen dodala, abyste si dali pozor na otevření a zavření tzv. gatů k jednotlivým letadlům. Pokud se nedostavíte ke gatu včas, může to pro vás mít vskutku nemilé následky.

Po příletu

Letěli jsme na Luton Airport. Odsud se dá do centra Londýna dostat pomocí autobusů A1 National express nebo autobusů 757. A1 zastavuje hned na několika místech a končí na Victorii, takže můžete pohodlně vystoupit na příhodném místě poblíž ubytování nebo vyhovující zastávky metra. Lístky na A1 si můžete rezervovat dopředu nebo se dají i jednoduše koupit na místě. Momentálně chtějí 10 liber za osobu.

Doprava po Londýně

Tady musím uznat, že doprava je v Londýně skutečně skvěle vymyšlená a ještě líp značená. Stačí se dívat očima a prostě nemůžete zabloudit. Většina Londýňanů jezdí na tzv. Oyster card, což je plastová kartička, která se dá koupit v automatu na každé zastávce metra i v trafikách a některých samoobsluhách. Dá se nabít na týden i na jednotlivé jízdy. Cestování s ní je nanejvýš pohodlné a velmi velmi rychlé. Je platná pro metro, autobusy po celém Londýně a vlaky. Vlaky a metro jsou však omezené zónami. Proto si zjistěte, v jakých zónách se budete pohybovat a přizpůsobte tomu rozsah svojí Oyster card.

Ubytování

Pro nás ne zrovna movité, je nejlepší si vybrat ubytování na booking.com. Dá se tam filtrovat podle různých kritérií např. podle polohy, hodnocení, služeb atd. My jsme zvolili něco mezi hotelem a hostelem. Žádný Hilton to zrovna nebyl, ale na přespání a nějakou tu sprchu po náročném dni to stačilo. V přízemí byl i bar s kulečníkem, takže i nějaké to večerní vyžití tam bylo možné bez toho, aby člověk hledal nějaký pub v okolí.

Vstupné

Pokud stejně jako já, jedete do Londýna v prvé řadě za poznáním a historií, doporučuju si objednat London pass kartičku. Objednává se na určitý počet dní a platí na spoustu spoustu památek, muzejí a dokonce poskytuje slevu v některých obchodech a občerstveních. Navíc se s ní u vybraných památek dá předbíhat fronta u pokladen a vstupů. A věřte mi, že tuhletu výhodu opravdu oceníte! Jen pozor, na London eye to neplatí!

Pokud byste k Londýnu měli jakékoliv dotazy, napište mi do komentářů a pokud to bude v mé moci, ráda vám odpovím. Těším se s vámi příště u dalšího postu o Londýně a to na téma, co jsem nosila a co všechno jsem měla s sebou.

Eve.h