Jak přežít vysokou

Když člověk končí jednu etapu v životě, má potřebu bilancovat. Pro mě byla doba strávená na Masarykově univerzitě rozhodně hodně důležitá životní etapa a tak bych se s vámi ráda podělila o nějaká ta "moudra", která jsem za těch pět let nasbírala. Takže dneska se omlouvám všem milovníkům fotek, že to bude spíš ukecané.
Na začátek bych asi měla říct, že jsem se na vysokou dostala až na druhý pokus. Byl to víceméně následek mojí laxnosti při přípravě na TSP testy. Takže moje první rada se týká tak nějak času předpřijímačkového:

1. Určitě nepodceňte přípravu na přijímací zkoušky.

Na začátku semestru bývají šílené fronty na studijním, alespoň u nás na fildě to bylo dost k pláči sledovat prváky, jak moknou venku jen kvůli potvrzení na šalinkartu (tramvajenku). takže:

2. Pokud můžete, zajděte si na studijní ještě tak týden, dva před začátkem školy. Ušetříte si tak otravné stání ve frontě až na dvůr. 

Na rozdíl od ostatních jsem neměla už od základky rozhodnuto, kam se chci hlásit a proto jsem si při druhém pokusu přihlásila pro jistotu víc oborů a když jsem pak zkoušela pajdák, bylo mi jasné, že to prostě není škola pro mě. Čili:

3. Je dobré vyzkoušet, co vám sedne, pokud nejste rozhodnutí a vydržet u toho, co vás aspoň trochu zajímá. Studovat školu, co vás nebude bavit je nesmysl.

Pokud jste se úspěšně zapsali, čeká vás první registrace. Ze začátku čekejte boj s informačním systémem, než se to trochu naučíte a zjistíte, jak s ním zacházet. Takže tady doporučuju hlavně:


4. Mějte s ISem trpělivost a zvykněte si, že někdy se prostě zasekne a holt na vás nezbude ta seminární skupina, kterou jste si představovali.

První přednášky bývají buď hrozně motivační a nebo mají profesoři potřebu prváky vyděsit k smrti. Na  první přednášce o dějinách pravěku, kterou jsem absolvovala v mém zkušebním týdnu na pajdáku, nám profesor ukázal kolik studentů vloni vyházel. Nechci nijak diskriminovat brněnský pajdák, ale tak nějak i podle toho, co mi říkají známí, mám pocit, že si tam ti vyučující normálně léčí na studentech komplexy... To jen tak na okraj.
Ze začátku jsem si dělala poznámky ručně. U některých předmětů to šlo, ale jinde se to moc nedalo. Další nešvar profesroů je totiž to, že se rádi zakecávají a například u takových chutných předmětů, jako byla třeba estetika se zapisovat do zavaření propisky stejně ani nedá a když si to pak doma čtete, tak vlastně ani nevíte co se k čemu vztahuje a co tím vlastně "básník chtěl říci". Naštěstí profesoři většinou dávají svoje prezentace do studijních materiálů a odsud už se to dá. Jen já jsem teda občas měla trochu problém učit se z počítače, teda dokud jsem neměla svůj malinký notebooček. Takže tady můžu poradit jen tohle:

5. Poznámky si dělejte tak, jak vám to vyhovuje a hlavně tak, abyste je pak při učení chápali.

Na vysoké jsem vždycky nesnášela psaní čehokoliv. Seminárky pro mě vždycky byly totální utrpení a ta kvalita taky nikdy nebyla nic moc, takže nejjistější bude radit asi tohle:

6. Seminárky odevzdávejte včas a v požadovaném rozsahu a pokud se na ně hledí, tak si přeci jen dejte trochu záležet, nebo poproste nějakého schopnějšího spolužáka o pomoc.


Neodmyslitelnou součástí vysoké jsou samozřejmě obávané zkoušky. Vysoká je strašně fajn, ale fakt je, že tam odpadá průběžný učení a člověk dost lehko zleniví. Studentský život jsou přeci jen taky kafíčka s kamarádkama a večerní student party a půlení a na jaře nekonečná řada fesťáků a krom toho je tu samozřejmě všudypřítomná prokrastinace, však víme... Někdo to řeší důmyslnými taháky, někdo litry kávy a někdo si dokonce pomáhá prášky. Já jsem se vždycky na všechno poctivě učila. Trvalo mi to obvykle tak 3-5 dní, což záleželo na tom, kolik toho bylo. Nicméně moje snaha byla bez výjimky oceněna tak, že už se mě druhý pokus nikdy netýkal. Takže:

7. Učte se podle svých možností, učivo si pokud možno rozdělte na stejné části do každého dne a k extrémním metodám přistupujte až když vám to do té hlavy opravdu nepoleze a tehdy, kdy budete vědět, že budete moct tahák použít. U ústních zkoušek dělejte vždycky, že víte i když vůbec nevíte a zkoušejte používat oslí můstky, pokud to jde ("U téhle otázky bych chtěla zmínit ještě vliv na to a to" - a začněte mluvit o tom, co jste se naučili). A nezapomeňte, že zkouška je od slova ZKUSIT! Oblíbeným mottem je "druhý pokus to jistí". A hlavně myslete na to, že pokud nejde o život, nejde o nic.



8. Každou zvládnutou zkoušku oslavte a nebo se odměňte. To je prostě základ!

9. Pokud na vysokou dojíždíte a bydlíte na intru nebo na privátě, sundávejte si, prosím, v šalině (tramvaji, busu...) krosnu (teda pokud nejezdíte s elegantním kufříkem na kolečkách). Vyhnete se tak otráveným pohledům místních spolucestujících.

10. Pokud už přežijete všecky nástrahy seminárek, splněných docházek i písemných a ústních zkoušek, hlídejte si pořád svoji administrativu a raději buďte poučení o školním řádu a co jak na škole funguje. Mně už to, že jsem to nevěděla, málem stálo bakalářské státnice a teď naposledy mi to taky přišlo (doslova) pěkně draho.

Na vysoké a vůbec v souvislosti s vysokou jsem se naučila hlavně tohle:


11. Nikdy nic nevzdávejte bez boje! Jen to, že máte pocit, že něco nedokážete, je váš největší nepřítel.

Vysoká mě naučila makat, zatnout zuby a udělat pro postup všechno, co bylo v mých silách. Taky jsem se tam hodně našla a spoustu věcí o sobě samé jsem tam pochopila. Hlavně jsem tam pochopila, že člověk v sobě čas od času musí najít sílu k překonání všech překážek a doufám, že to teď  všechno využiju při hledání práce.
Toť asi ode mě všechno. Doufám, že vám, co už vysokou studujete, to třeba v něčem pomohlo a že ty z vás, co se na vysokou teprve chystáte, jsem moc nevyděsila.

Mohlo by se vám líbit

6 komentářů

  1. Jé, zavzpomínala jsem si! Zdraví taky Masaryčka, jen ekonomka. :-D Po všech útrapách, co jsem tam zažila, jsem si říkala, že vysoká už nikdy - no a už mám za sebou druhou (ale teď už vážně poslední :-D). Užívej si postátnicové pohody!

    OdpovědětVymazat
  2. JJ, tyhle boje dobře znám, máš nějaké tipy na Mikro a Makro?:) A základem je ještě zásoba oblečení, pokud začínáte jako první ráno v P1 a bezedná káva:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. jj, jak píšeš. V P1 je obzvlášť v zimě pěkná kosa a největší past byla (je), že tam nejde internet :D Obávám se, že s předměty na ESF moc neporadím. Byla jsem tam spíš host vzhledem k tomu, že jsem měla mezifakultní obor. Chodila jsem jen na základy veřejných financí a veřejné správy a tam teda jen doporučím aktivitu na seminářích a prostudovat si distanční studijní oporu. Ještě ji mám, tak kdybys chtěla, můžu poslat ;)

      Vymazat
    2. Tak to jsi měla odvahu.Děkuju, jsem na dálkovém, takže aktivita se konat nemusí:) DSOčka jsou obvykle dobře psaná, ale Mikro a Makro jsou výjimka, skripta mají dohromady téměř tisíc stran a máme spoustu dalších materiálů a úspěšnost není valná.

      Vymazat
  3. Hi babe! Glad to hear from u again!!!!!
    I guess u were busy studying...and I was busy organizing the wedding...
    Still 4 weeks to go!
    ps. Today is my blog's birthday! Wanna wish me Happy Bday?
    Nameless Fashion Blog
    Nameless Fashion Blog Facebook page

    OdpovědětVymazat
  4. Super článeček :-) Fronty na studijním si ani nechci připomínat, s ISem jsem ze začátku taky hodně bojovala a prokrastinaci znám velice dobře... hold to asi máme všichni podobně :-D

    OdpovědětVymazat

Děkuju za všecky komentáře. / Thanks for all your comments.

Flickr Images