Když se ohlédnu za minulým rokem, bylo v něm spoustu hezkých, ale i hodně smutných momentů a v každém případě mě toho hodně naučil.

Asi bude lepší začít tím horším.

 Celého půl roku v práci mi přišlo, že žiju v nějakém špatném vtipu. Práce mě bavila, ale moje kolegyně byla absolutně nesnesitelná. Nakonec jsem v srpnu zjistila, že mi vrazila pořádnou dýku do zad, pomluvila mě po celé kanceláři a taky u naší šéfové, což vyvrcholilo tím, že mě z práce v září nakonec propustili. Poučila jsem se tak, že se nevyplácí všem důvěřovat, protože nakonec jste v tom stejně sami. Ať pracujete sebelíp a trávíte v práci x hodin času, nikdo to neocení. To se od vás prostě čeká. Asi jsem předtím všechno na světě viděla moc pozitivně a nenapadlo mě, že se k člověku dokáže otočit taky pěkně zády. Na druhou stranu se mi potom tak nějak zvláštně ulevilo a dneska už je všechno jenom lepší. Na 100% totiž taky platí, že v nouzi poznáte přátele.

 V tom stejném týdnu taky zemřela moje milovaná babička. Měla jsem ji hrozně ráda. Skvěle vařila a povídat se s ní dalo úplně o všem. Pořád mi hrozně chybí a myslím, že si už nikdy nezvyknu, že tu není.

A teď už se pojďme soustředit na to pěkné.

Koncem února jsme konečně dostali klíče od našeho nového bytu, kde už 3/4 roku spokojeně bydlíme. Malování byla pořádná fuška, zato na nákupech jsem se vyřádila. A stejně mi přijde, že to tu pořád není hotové. Zajímal by vás třeba nějaký příspěvek o našem bydlení?

A letos jsme s přítelem oslavili naše první Vánoce jen spolu a bylo to jedním slovem skvělé. Doufám jen, že rok 2015 bude ještě bohatší na to pěkné a pozitivní a že nechá rok 2014 daleko daleko za sebou.