v poslední době jsem začala nakupovat účelně. Vždycky si totiž nakoupím spoustu levnějších věcí, jenže je pak pořádně nevynosím. Člověk si to v obchodě zkouší, není mu v tom úplně příjemně, ale ta cena... No nekup to, že jo. Jenže zakrátko to stejně letí do nějaké sbírky nebo do kontejneru na textil a tak jsem teď začala nakupovat buď dražší nadčasovější kousky, které mi sedí a cítím se v nich miliónově, a nebo věci, které opravdu potřebuju. A krásným příkladem toho, co právě teď potřebuju, je právě tenhle můj nákup. 

 Od nějaké šesté, sedmé třídy na základce používám dřevěné kartáče na vlasy. Vím, že je teď hrozně in a cool česat se tangle teezerem, ale mně přijde, že by mi stejně akorát elektrizoval vlasy a rozčesával ty moje rozverné kudrliny do obrovské nevzhledné řepy. Navíc si nemyslím, že by ta umělá hmota byla pro vlasy nějak extra prospěšná. A nakonec, jít s davem mi stejně nebylo nikdy vlastní. Ale neberte to, prosím, tak, že bych vám chtěla tenhle moderní výdobytek nějak brát. Pokud jste s ním spokojené, neříkám půl slova.

 Můj poslední dřevěný kartáč už byl rozsekaný a špinavý natolik, že ani sebepečlivější vybírání vlasů pinzetou by mu už stejně nepomohlo. Po tom, co mi při rozčesávání lůžko se zuby zůstalo viset ve vlasech, nebylo proč dál otálet. V DM drogerii jsem minulý týden sáhla po tomhle velkém krasavci. Pravda, na první učesání to byl trochu nezvyk, ale už se spolu pomalu sžíváme.

 Osobně obdivuju slečny a paní, co dovedou všechno napěchovat do miniaturní kabelky a vyrazit do práce nebo do školy. Já to prostě neumím! Já potřebuju pořádnou velkou tašku, kam nandám kromě peněženky, klíčů, diáře, slunečních brýlí a deštníku taky termální vodu, krém na ruce, spoustu líčidel a líčidýlek a další životně důležité holčičí hovadinky a v případě potřeby teď v létě i svetr (tímto děkuju tomu chytrákovi, co vymyslel klimatizaci v kancelářských prostorech, která přes léto fičí tak, že si připadám jak mrkev v lednici). Kabelce, co jsem si vloni v létě koupila za několik stovek v H&M, nejprve upadlo ucho přes rameno, pak  se začaly trhat uši do ruky a nakonec se, jakože kdyby mi to náhodou nebylo dost jasné, rozjel zip. Bylo tím pádem načase zapátrat po nové a to stylem jít a koupit. Na žádné váhání nebyl čas. Musím říct, že místo patnácti minut, co jsem tomu chtěla původně věnovat, jsem po městě bloudila asi hodinu a nakonec jsem po dlouhém váhání, zkoušení a courání z jednoho obchodu do druhého, vzala tuhletu hnědou v Reserved. Zaplatila jsem za ni poměrně víc, než jsem chtěla, ale doufám, že aspoň dlouho vydrží. Vypadá festovně, tak uvidíme.

A co vy a nákupy? Dáváte přednost častému nakupování ve slevách, nebo nakupujete občas, ale s mírou?

Užijte si víkend :)